Možná jste to už viděli u souseda na zahradě nebo v dílně: sklenice s čirou tekutinou, do které mizí kusy bílého polystyrenu. Na první pohled to vypadá jako chemický pokus ze základní školy, ale ve skutečnosti jde o geniální trik, který vám ušetří stovky korun za drahá lepidla a tmely z hobby marketů.
Většina z nás vyhazuje polystyrenové obaly od elektroniky do žlutého kontejneru, aniž by tušila, že v nich dřímá extrémně silné pojivo. Stačí znát správný poměr a získáte hmotu, která si poradí s tekoucí střechou i rozviklaným nábytkem.
Jak vzniká "tekutý plast" v domácích podmínkách
Když smícháte obyčejný polystyren s malým množstvím acetonu, dojde k fascinující reakci. Polystyren se nespálí, ale změní svou strukturu na viskózní, homogenní substanci. Ta se chová jako hustý tekutý plast, který se po odpaření rozpouštědla vrátí do extrémně tvrdého stavu.
- Příprava: Do sklenice nalijte trochu acetonu a postupně přidávejte kousky polystyrenu.
- Konzistence: Míchejte, dokud nezískáte hmotu připomínající med nebo hustý sirup.
- Aplikace: Směs nanášejte štetcem nebo špachtlí na očištěný a odmaštěný povrch.
Kde tato vychytávka funguje nejlépe?
Tato hmota není jen obyčejné lepidlo. V mém okolí ji sousedé používají hlavně tam, kde selhávají běžné metody. Je naprosto voděodolná, což z ní dělá ideálního pomocníka pro rychlé opravy na chatě nebo v garáži.
Skvěle drží na dřevě (např. MDF desky), betonu i kovu. Pokud potřebujete vyspravit prasklinu v podlaze nebo utěsnit díru po vrutu, která se "vychodila", stačí do otvoru vtlačit trochu této směsi. Pro extra pevnost, například u prosakujícího žlabu, můžete vložit vrstvu obvazu jako armování a přetřít další vrstvou roztoku.
Vydrží to vůbec něco?
Po zaschnutí, které trvá několik hodin v závislosti na teplotě (český podzim tomu přeje méně než léto, tak raději pracujte ve větrané dílně), se vytvoří tuhý film. Ten odolává vlhkosti i mechanickému zatížení. Mimochodem, pokud uděláte směs hustší, můžete s ní vytvořit i improvizované gumové těsnění, pokud přidáte kousek staré duše.
Je to snadný a ekologický způsob, jak dát druhou šanci materiálu, který by jinak skončil na skládce. Navíc ta radost, když opravíte věc za pár korun, je k nezaplacení. A co vy? Máte ve své dílně také nějaký "tajný recept", na který nedáte dopustit, nebo raději sázíte na hotové produkty z obchodu?
