Představte si masu ledu velkou jako mrakodrap, která se na vás valí rychlostí dospělého člověka. Zatímco většina světových ledovců kvůli oteplování ustupuje, existuje skupina "rebelů", kteří dělají přesný opak. Tento fenomén, odborně nazývaný glacier surging, mění klidnou krajinu v nebezpečnou zónu během pár týdnů.
Vlastně jsem o tom poprvé slyšel od kolegů z Arktidy a znělo to jako sci-fi. Ledovec, který se desítky let nepohnul, najednou "zařadí rychlost" a urazí kilometry za jediný rok. Pro obyvatele pod ním to není fascinující úkaz, ale začátek boje o přežití.
Ledový sprint: Když se tisíce tun dají do pohybu
Většina z nás vnímá ledovce jako líné obry. Jenže naše nová studie více než 3 000 těchto objektů ukazuje, že když se spojí správné podmínky, ledovec dokáže zrychlit z pomalého plazení na desítky metrů denně.
- Rychlostní rekordy: Nejrychlejší fáze, kdy led teče rychlostí přes 60 metrů za den, může trvat rok i déle.
- Extrémní proměna: Ledovec Nathorstbreen se takto posunul o neuvěřitelných 15 kilometrů za deset let.
- Náhlé zastavení: Stejně překvapivě, jako se rozeběhne, se může ledovec během pár dní zastavit.
Proč se to děje? Tajemství je pod povrchem
Klíčem k pochopení není to, co vidíme nahoře, ale co se děje vespod. U těchto specifických ledovců se voda z tání neodvádí pryč, ale hromadí se přímo pod ledovou masou. Funguje to v podstatě jako kluzká vrstva oleje na pánvi. Voda sníží tření mezi ledem a skalnatým podložím a celý kolos prostě sklouzne dolů.
Mimochodem, tyto ledovce tvoří jen asi 1 % všech ledovců na světě, ale protože jsou obrovské, pokrývají celých 16 % zaledněné plochy planety. Najdete je hlavně v Himálaji, Andách nebo v Arktidě.
Proč by nás to mělo pálit i v Česku?
Možná si říkáte, že Špicberky jsou daleko od našich hranic. Ale tento pohyb má globální dopady. Nestabilní ledovce nejsou lékem na oteplování – spíše naopak. Extrémně rychle vypouštějí led do oceánů, čímž přispívají ke zvyšování hladiny moří rychleji, než jsme čekali.
Navíc v obydlených oblastech Asie vytvářejí "ledové přehrady". Ledovec zablokuje řeku, vznikne obrovské jezero a když tlak vody ledovou bariéru protrhne, následuje katastrofální povodeň. Podobné události mezi lety 2019 a 2022 opakovaně ničily klíčové silnice v Pákistánu.
Praktický tip pro cestovatele
Pokud se někdy vydáte na túru v oblastech s "pulzujícími" ledovci (např. v Kyrgyzstánu nebo na Aljašce), sledujte hloubku a čerstvost trhlin (crevasses). Náhlý vznik hlubokých, modrých komínů v ledu může být signálem, že se ledovec pod vámi probouzí k pohybu.
Změna klimatu míchá kartami
Nejvíce mě na našem výzkumu znepokojilo, jak nepředvídatelným se tento fenomén stává. Extrémní deště a vlny veder mohou spustit pohyb i tam, kde jsme ho dříve nečekali – například na Antarktickém poloostrově. Led prostě nereaguje na teplo vždy jen nudným odtáváním.
Máte pocit, že jsou přírodní procesy čím dál extrémnější, nebo je to jen tím, že o nich díky vědě víme víc než dřív? Napište mi svůj názor do komentářů.
