Znáte ten pocit, kdy si v deset večer řeknete, že zvládnete ještě jednu kapitolu, a najednou venku svítá? Jako náruživý čtenář jsem si myslela, že po hitu Pomocnice od Freidy McFadden mě už nic jen tak neposadí na zadek. Ale pak se mi do rukou dostala série od Leony Deakin a moje představa o klidných večerech vzala zasvé.
Pokud hledáte něco, co má spád, inteligentní zápletku a postavy, které vám nebudou lézt na nervy svou naivitou, zbystřete. Tato série je přesně tím důvodem, proč v českých knihkupectvích mizí thrillery z polic rychleji než čerstvé rohlíky.
Psychologická hra, která vás nepustí
Všechno to začíná knihou Hra s pamětí (v originále Mind Games). Zapomeňte na klasické detektivky, kde unavený komisař kouří jednu u druhé. Tady hraje prim psychologie a manipulace. Hlavní hrdinkou je doktorka Augusta Bloomová, psycholožka a soukromá vyšetřovatelka, která vidí lidem do hlavy lépe než rentgen.
Co mě na knize okamžitě dostalo?
- Krátké kapitoly: Každá končí takovým cliffhangerem, že prostě musíte číst dál.
- Žádná vata: Děj odsýpá bez zbytečných popisů krajiny nebo toho, co měla hrdinka k obědu.
- Temná tajemství: Zmizelé osoby v knize nejsou jen nevinné oběti – každý z nich má svou temnou stránku.
Když se dárky mění v noční můru
Představte si, že dostanete k narozeninám přání s textem: „Tvým dárkem je hra – odvážíš se hrát?“. Přesně to se stane čtyřem lidem v Londýně, kteří následně beze stopy zmizí. Policie tápe, a tak nastupuje Augusta Bloomová.
Při čtení jsem si uvědomila, jak lehce se dá zneužít naše skryté násilné nutkání. Autorka pracuje s lidskou psychikou tak mistrně, že jsem po dočtení měla chuť se jít pojistit proti anonymním zásilkám.
Proč je to návykovější než káva
V čem tkví ten trik? Je to tempo. Styl psaní Leony Deakin mi připomíná precizní švýcarské hodinky. Všechno do sebe zapadá a vy se cítíte jako součást týmu, který odhaluje nebezpečného manipulátora. Mimochodem, pokud objednáváte na českých e-shopech nebo v Luxoru, rovnou si přibalte i druhý díl s názvem Ztraceni. Věřte mi, budete ho chtít mít po ruce hned, jak zaklapnete jedničku.
Malý tip pro čtenáře: Tuhle knihu nečtěte v MHD, pokud máte tendenci přejíždět svou zastávku. Stalo se mi to dvakrát za jeden týden.
A co vy? Máte raději thrillery, kde jde o čistou akci, nebo vás víc děsí ty, které si zahrávají s vaší myslí? Napište mi do komentářů, jestli už jste o Augustě Bloomové slyšeli!
