Většina z nás vnímá běh jako synonymum pro zdraví a vitalitu. Pokud se však rozhodnete pokořit hranici ultramaratonu, vaše tělo začne vysílat signály, které vědci dříve přehlíželi. Nejnovější výzkum ukazuje, že extrémní námaha mění samotnou podstatu našich červených krvinek a ty pak v těle fungují jinak, než by měly.
Krvinky, které ztrácejí svou ohebnost
Představte si červenou krvinku jako mrštného akrobata, který se musí protáhnout těmi nejužšími kapilárami, aby doručil kyslík do každého koutu vašeho těla. Studie týmu z University of Colorado Anschutz však odhalila fascinující, ale znepokojivý fakt.
U běžců na extrémní tratě (nad 100 km) začnou krvinky tuhnout. Ztrácejí svou přirozenou flexibilitu a stávají se křehkými. Problém je v tom, že červená krvinka nemá jádro – neumí se sama opravit. Jakmile se poškodí, její cesta v organismu končí předčasně.
- Mechanický stres: Neustálé nárazy a vysoký krevní tlak během desítek hodin běhu buňky fyzicky ničí.
- Molekulární únava: Chemické opravné mechanismy v těle (tzv. Landsův cyklus) jedou na plné obrátky, ale u ultramaratonců prostě nestíhají.
- Předčasné stárnutí: Krvinky po závodě vypadají a chovají se, jako by byly o desítky dní starší, než ve skutečnosti jsou.
Hranice mezi zdravím a rizikem
Všiml jsem si, že v české komunitě hobby běžců je teď trend „čím víc kilometrů, tím víc běžec“. Ale tělo má své limity. Výzkum porovnával běžce na 40 km a 171 km. Zatímco maratonci byli relativně v pořádku, u ultramaratonců došlo k masivnímu poškození, které tělo nedokázalo v reálném čase kompenzovat.
Zajímavostí je, že poškození krvinek u těchto běžců vypadá téměř identicky jako u krve, která se dlouhodobě skladuje v krevních bankách pro transfúze. To dává vědcům šanci studovat, jak krev lépe uchovávat, ale pro běžce je to jasné varování: extrémní výkon je pro krevní řečiště toxický.
Jak chránit své tělo při extrémní zátěži?
Pokud se přesto chystáte na Šutr, Pražskou stovku nebo jiný tuzemský extrém, zvažte tyto kroky k lepší regeneraci:
- Nepodceňujte železo a antioxidanty: Pomáhají buňkám bojovat s oxidativním stresem, který je při ultra disciplínách enormní.
- Kvalitní spánek je klíč: Právě v hlubokém spánku probíhá nejintenzivnější obnova poškozených krevních struktur.
- Dopřejte si pauzu: Vědci zatím netuší, jak dlouho trvá, než se krevní obraz vrátí do normálu. Mezi extrémními závody byste měli mít měsíce, nikoliv týdny klidu.
Důležité je podotknout, že elitní běžci se obecně dožívají vyššího věku než běžná populace. Ale je otázkou, zda je to díky těmto extrémním dávkám, nebo spíše navzdory nim. A co vy? Máte pocit, že po dlouhém běhu regenerujete déle, než byste čekali, nebo se cítíte okamžitě fit?
