Představte si, že v hloubce pětadvaceti metrů pod ledem dříme něco, co by nás mohlo buď zachránit, nebo nám pořádně zkomplikovat život. Vědci z Bukurešti právě vynesli na světlo mikroba, který pamatuje stavbu prvních pyramid, a výsledky v laboratoři vyvolaly mírné mražení v zádech. Máme před sebou lék na superbugy, nebo tikající bombu?
Válečník z doby ledové v naší laboratoři
Když jsem poprvé četl o nálezu bakterie Psychrobacter SC65A.3 v ledové jeskyni Scărișoara, napadlo mě jediné: jak může něco přežít pět tisíc let v mrazu a pak se prostě probudit? Odpověď leží v extrémní adaptaci. Tato bakterie není jen přeživší; je to vycvičený zabiják, který si během tisíciletí v izolaci vyvinul zbraně, jaké jsme doposud neviděli.
Ale je tu jeden háček, který vědce znepokojuje. Tato starodávná potvůrka je přirozeně odolná vůči lékům, které dnes běžně používáme v českých nemocnicích na záněty plic nebo kůže. Nese v sobě totiž více než 100 genů rezistence, a to v době, kdy naši předkové sotva začínali používat bronz.
Co přesně vědci zjistili:
- Přírodní antibiotika: Tato bakterie dokáže aktivně potlačovat růst moderních superbugů, na které už dnešní medicína nestačí.
- Genetický archiv: V ledovém jádru hlubokém 25 metrů se zachovala "knihovna" informací o tom, jak se mikroby bránily před miliony let.
- Riziko šíření: Pokud by se tyto geny dostaly mezi moderní bakterie, naše současná antibiotika by mohla přestat fungovat úplně.
Proč nás to musí zajímat právě teď?
Možná si říkáte, že jeskyně v Rumunsku je daleko. Jenže ledové prostředí po celém světě, včetně Alp, taje. Podobně jako když zapomenete maso v mrazáku a on se vypne, i planeta teď "rozmrazuje" miliony tun mikrobů, které se vrací do oběhu. To, co bylo tisíce let pod zámkem, se nyní stává součástí našeho světa.
Moje rada: Sledujte původ biotechnologií
V praxi to neznamená, že se zítra probudíme do pandemie z doby ledové. Znamená to ale, že se musíme naučit využívat tyto "staré zbraně" dříve, než se obrátí proti nám. Mimochodem, věděli jste, že enzymy z podobných chladnomilných bakterií se už dnes využívají v některých pracích prášcích, aby praly účinně i při nízkých teplotách?
Vědecký tým z Institutu biologie v Bukurešti nyní závodí s časem. Chtějí izolovat prospěšné látky dříve, než tající led uvolní tyto rezistentní geny do spodních vod a dál do přírody. Je to fascinující souboj s historií, kde v sázce je budoucnost naší léčby.
Věříte, že v přírodě existuje lék na každou nemoc, i tu, kterou jsme si sami vytvořili nadměrným užíváním antibiotik? Napište mi svůj názor do komentářů.
