Země se v učebnicích tváří jako dokonalá koule, ale pod našima nohama to vypadá úplně jinak. Možná vás překvapí, že kdybyste stáli na určitých místech Antarktidy, vážili byste o pár gramů méně než v Praze nebo v Brně. Pod ledovým kontinentem se totiž nachází obří gravitační „díra“, která se podle nejnovějších dat vědců začala hýbat a nabírat na síle.
Země není koule, ale „vesmírná brambora“
Při své práci s daty často narazím na vizualizace zemského geoidu. Zapomeňte na hladký glóbus – naše planeta vypadá spíše jako pomačkaná, hrbolatá brambora. Tato nepravidelnost je způsobená tím, že hmota uvnitř Země není rozložená rovnoměrně.
Vědci z University of Florida zjistili, že právě pod Antarktidou tato gravitace slábne už miliony let. Ale pozor, nejde o statický jev. Materiál hluboko v plášti se chová jako obří dřímající obr, který se právě teď začal převalovat na druhý bok.
Co se děje pod povrchem?
- Tektonický tanec: Před 50 miliony lety se pod Antarktidu začaly potápět obrovské litosférické desky.
- Teplotní šok: Zatímco desky klesají, zdola začal stoupat proud horkého a lehčího materiálu.
- Změna osy: Tento pohyb je tak silný, že ovlivňuje i samotnou osu rotace naší planety (tzv. True Polar Wander).
Jak se „rentgenuje“ planeta bez rentgenu
Všiml jsem si, že lidé si často představují vědce s lupou u ledu, ale v tomto případě použili Alessandro Forte a jeho tým něco mnohem většího: zemětřesení. Využili seismické vlny jako jakési „světlo“, které prosvěcuje vnitřek planety podobně jako CT scan v nemocnici.
Vytvořili 3D model zemského pláště a zjistili, že tato gravitační anomálie není žádnou novinkou. Je tam už 70 milionů let, ale posledních 40 milionů let dramaticky sílí. Pro nás to sice znamená jen rozdíl pár gramů na váze, ale pro ledový kontinent to má zásadní význam.
Proč by nás to mělo zajímat?
Když se změní gravitace, změní se i hladina moře. Pokud gravitace v určitém místě klesne, „přitahuje“ k sobě méně vody a hladina u pobřeží klesá. To mohlo v minulosti přímo ovlivnit, jak rychle rostly antarktické ledovce.
Tady je malý lifehack pro fanoušky vědy: Pokud chcete sledovat stav planety, nesledujte jen teplotu vzduchu, ale i gravitační mapy (mise GRACE). Ty totiž odhalují procesy, které uvidíme na povrchu až za stovky let.
Je fascinující si uvědomit, že to, co se děje tisíce kilometrů pod ledem, může ovlivňovat stabilitu celých kontinentů. Mimochodem, věděli jste, že podobná gravitační díra existuje i v Indickém oceánu?
Myslíte si, že skryté procesy uvnitř Země hrají v klimatických změnách větší roli, než jim zatím přisuzujeme?
