Když se podíváte na noční oblohu směrem k souhvězdí Pegase, díváte se na jedno z největších tajemství současné astronomie. Jen 130 světelných let od nás obíhá hvězdu trojice obrů, kteří se vymykají všemu, co jsme si dosud mysleli o vzniku planet.
Představte si planetu, která je desetkrát hmotnější než náš Jupiter. Teď si ji představte v místech, kde je tak málo materiálu, že by tam správně nemělo vzniknout ani něco velikosti Země. Přesně to se děje u hvězdy HR 8799 a vědci z University of California teď díky teleskopu Jamese Webba zjistili, že jejich existence je v podstatě nemožná.
Proč tyto planety fascinují i děsí astronomy
V naší sluneční soustavě platí jasná pravidla: kamenné planety jsou blízko Slunce, plynní obři o kousek dál. Jenže v systému HR 8799 najdeme kolosy v naprosto extrémních vzdálenostech. Obíhají až 70krát dále od své hvězdy, než Země od Slunce.
- Hmotnost: Jsou 5 až 10krát těžší než Jupiter.
- Vzdálenost: Pohybují se v mrazivé pustině miliardy kilometrů od mateřské hvězdy.
- Složení: Obsahují nečekané množství síry, což je právě ten "háček".
Detektivní práce s infračerveným světlem
Všiml jsem si zajímavého detailu v datech z přístroje NIRSpec. Vědci v atmosférách těchto obrů našli sirovodík. To je klíčový důkaz. Pokud planeta obsahuje síru, musela ji „posbírat“ z pevného prachu v disku kolem hvězdy během svého vzniku. Ale tady narážíme na logický problém.
„Takhle efektivně by planetární formace prostě neměla fungovat,“ říká astronom Michael Meyer a já mu musím dát za pravdu. Je to, jako kdybyste se pokusili postavit sněhuláka z pár vloček, které spadnou na plochu celého fotbalového hřiště. Materiálu je tak daleko od hvězdy tak málo, že by se disk dřív rozplynul, než by se stihla vytvořit takhle obří koule.
Praktický pohled: Co to znamená pro nás?
Možná si říkáte, proč nás to v Česku má trápit, když řešíme cenu másla nebo počasí na víkend. Odpověď je prostá: pochopení těchto extrémů nám říká, jak unikátní je naše vlastní postavení ve vesmíru.
Malý tip pro pozorování: Příště, až bude jasná noc, zkuste najít souhvězdí Pegase. I bez teleskopu za miliony dolarů je fascinující vědět, že se díváte směrem k systému, který boří učebnice fyziky.
Bylo nám řečeno, že planety vznikají pomalu a postupně. Jenže tito „super-Jupiteři“ naznačují, že vesmír má v rukávu mnohem agresivnější a rychlejší způsob, jak tvořit světy. Možná je proces vzniku planet mnohem běžnější a drsnější, než jsme si kdy dokázali představit.
Znamená to, že naše modely vzniku sluneční soustavy jsou úplně špatně, nebo je HR 8799 jen výjimkou z pravidla? Co si o tom myslíte – věříte, že ve vesmíru existuje „recept“ na planety, který nám stále uniká?
