Představte si gigantický kus ledu, který je tak masivní, že pokrývá 80 % Grónska. Vždycky jsme si mysleli, že je to víceméně nehybná, zmrzlá hromada vody, která jen pomalu odtéká do oceánu. Jenže vědci teď pod vrstvou silnou přes dva kilometry objevili něco, co se vymyká logice: led tam doslova vře jako polévka v hrnci.

Při své práci s glaciologickými daty jsem viděl hodně, ale tohle je skutečný „hříček přírody“. Radarové snímky odhalily podivné struktury, které vypadají jako stoupající chocholy horkého materiálu. Nejde o oheň, ale o fyzikální proces, který bychom čekali spíše v hlubinách zemského pláště než v mrazivém Arktidě. Pro nás v Evropě to není jen zajímavost – to, co se děje v grónském mrazáku, přímo ovlivňuje výšku hladiny moří, která omývají i naše sousedy.

Radiace, která ohřívá led zespodu

Možná vás napadne, kde se v tom mrazu bere teplo. Odpověď leží hluboko v zemi. Teplo vznikající radioaktivním rozpadem prvků v zemské kůře a zbytkové teplo zformování naší planety neustále stoupá vzhůru. Ale je tu jeden háček:

  • Led funguje jako obrovská izolační deka.
  • Teplo se pod ním kumuluje tisíce let.
  • Spodní vrstvy ledu se tak oteplí natolik, že změknou.

Vědci z univerzity v Bergenu zjistili, že tento ohřátý led začíná stoupat vzhůru v procesu zvaném tepelná konvekce. Je to stejný princip, díky kterému cirkuluje horká voda v rychlovarné konvici nebo magma pod povrchem Země. Led je sice milionkrát měkčí než hornina, ale fyzikální zákony pro něj platí úplně stejně.

Proč jsou tyto „chocholy“ důležité?

Dříve se vědci domnívali, že tyto deformace v ledu způsobují jen nerovnosti terénu nebo tání spodní strany. Jenže nové modely ukazují, že led v severním Grónsku je mnohem tvárnější, než jsme si připouštěli. To zásadně mění naše předpovědi o tom, jak rychle může ledový příkrov reagovat na změny klimatu.

Co to znamená pro budoucnost

I když to zní dramaticky, neznamená to, že se Grónsko zítra promění v břečku. Bavíme se o procesech, které trvají tisíce let. Mimochodem, je fascinující si uvědomit, že Grónsko je jediný ledový příkrov na světě, který má na svých okrajích stálou populaci a vlastní kulturu.

Tady je malý „lifehack“, jak si tento proces představit: vezměte si studený med. Je tuhý a téměř se nehýbe. Ale stačí ho jen trochu zahřát (aniž byste ho úplně rozpustili) a začne tvořit proudy a bubliny. Přesně to se teď děje pod grónským ledem.

Závěrem: Každý nový objev v hlubinách ledu nám dává lepší šanci pochopit, jak se připravit na změny, které čekají pobřeží po celém světě. Překvapilo vás, že i led může „vřít“, nebo věříte, že příroda má v rukávu ještě bláznivější triky?