Možná to znáte taky. Sedíte s dítětem nad úkolem z angličtiny nebo se snažíte komunikovat v zemi, kde se nemluví vaší mateřštinou, a máte pocit, že si kvůli té jazykové bariéře tak úplně nerozumíte. Věda však právě dokázala, že naše biologie je mnohem silnější než slova. I když přepnete do cizího jazyka, vaše mozky zůstávají naladěny na stejnou vlnu.
Neviditelné spojení, které funguje jako Wi-Fi
Všiml jsem si, že se často mluví o takzvaném mateřském instinktu, ale málokdo ví, že existuje něco jako mezymozková synchronie. Je to stav, kdy neurony dvou lidí začnou blikat ve stejném rytmu. Funguje to v podstatě jako dokonalé párování Bluetooth – stačí být spolu, něco tvořit nebo si hrát, a vaše mozkové vlny se sladí.
Výzkumníci z University of Nottingham se rozhodli zjistit, co s tímto spojením udělá cizí jazyk. Často se totiž říká, že v netrodné řeči jsme emocionálně chladnější. Výsledek? Mozek tohle vůbec nezajímá.
- Přední mozková kůra se aktivuje stejně silně v češtině i angličtině.
- Společná hra je pro synchronizaci důležitější než gramatická správnost.
- Děti, které vyrůstají s více jazyky, si toto "napojení" trénují mnohem efektivněji.

Proč cizí jazyk nebrání empatii?
Mnoho rodičů v Česku, kteří na své děti mluví třeba anglicky, aby je připravili na budoucnost, má strach z určité citové propasti. Je pravda, že v cizím jazyce se hůře vyjadřují jemné nuance emocí. Ale studie ukázala, že fyzická přítomnost a společná aktivita přebijí jakýkoliv lingvistický nedostatek.
V mé praxi se potvrzuje, že když se matka s dítětem soustředí na stejný cíl – ať už je to stavění Lega nebo prohlížení fotek – jejich mozky v oblasti prefrontálního kortexu doslova "tančí" společně. Tato oblast je zodpovědná za rozhodování a vyjadřování naší osobnosti.
Tip pro lepší napojení
Chcete-li podpořit toto mozkové propojení, nemusíte mluvit dokonale. Zkuste tuto neobvyklou radu: při společné hře udržujte častý oční kontakt a synchronizujte svůj dech s dítětem. Právě tyto neverbální signály jsou oním "lepidlem", které drží mozkovou synchronii pohromadě, i když třeba hledáte to správné anglické slovíčko.
Ale teď to nejdůležitější: nezáleží na tom, jestli mluvíte česky, anglicky nebo rukama nohama. Každý jazyk může být jazykem lásky, pokud je u toho váš mozek přítomen. Mimochodem, vědci vtipkují, že to platí pro všechny jazyky – kromě klingonštiny.
Měli jste někdy pocit, že si s někým rozumíte i beze slov, nebo že se naopak v cizím jazyce cítíte jako jiný člověk?