Možná to znáte taky: projdete desítky detektivek, ale u každé už v polovině tušíte, kdo je vrah. Ten pocit, kdy vás kniha skutečně „posadí na zadek“, je čím dál vzácnější. Ale právě teď se objevil fenomén, který v Česku začíná vyvolávat podobnou mánii jako kdysi Pomocnice od Freidy McFadden.

Konec dlouhých kapitol, které uspávají

Všimla jsem si, že největším nepřítelem moderního čtenáře je rozvláčnost. Autorka Leona Deakin v sérii s Augustou Bloom sází na úplně jiný recept. Kapitoly jsou tu tak krátké, že si po každé řeknete: „Ještě jednu a jdu spát.“ Než se nadějete, máte za sebou dalších padesát stran.

Právě tato dynamika, připomínající filmový střih, dělá z knihy Mind Games ideálního společníka do pražského metra nebo na krátké večerní čtení po práci v Brně. Žádná vata, jen čistý adrenalin.

Co dělá z Augusty Bloom postavu, kterou si zapamatujete?

  • Není to klasický detektiv: Dr. Augusta Bloom je psycholožka a soukromá vyšetřovatelka, která vidí lidem do hlavy lépe než oni sami.
  • Temné tajemství obětí: Zmizelí lidé v příběhu nejsou žádní svatoušci. Každý z nich má svou odvrácenou stranu, kterou se vrah rozhodl využít.
  • Psychologická hra: Nejde jen o pátrání, ale o manipulaci, kde se i sama Augusta stává figurkou na šachovnici.

Proč čtenáři v knihkupectvích teď místo klasických detektivek hledají nenápadnou knihu Mind Games - image 1

Hra, která začíná nenápadným přáním k narozeninám

Představte si scénu: Čtyři lidé dostanou anonymní přání k narozeninám s textem: „Tvým dárkem je hra – odvážíš se hrát?“ Pak prostě zmizí. Policie to nebere vážně, ale Augusta Bloom brzy zjistí, že tito lidé mají společnou jednu děsivou vlastnost. Mají vysoký potenciál k násilí, který vrah umně probouzí k životu.

Mimochodem, pokud vás baví thrillery typu „kočka a myš“, tohle je přesně ta úroveň napětí, u které budete mít potřebu nechat si v noci rozsvícenou lampu.

Malý tip pro vášnivé čtenáře

Pokud se do série pustíte, doporučuji si rovnou pořídit i druhý díl s názvem Ztraceni. Já jsem udělala tu chybu, že jsem si koupila jen jedničku, a po dočtení jsem musela okamžitě běžet do nejbližšího knihkupectví, protože ten cliffhanger na konci vás prostě nenechá v klidu.

Zkoušeli jste už psychologické thrillery, kde je hlavní postavou vyšetřovatel s vlastními démony, nebo dáváte přednost klasickým severským detektivkám? Napište mi do komentářů, co vás naposledy opravdu vyděsilo.