Pamatujete si na ty zneklidňující zprávy o vzácných krevních sraženinách po očkování některými vakcínami? Dlouho nikdo nedokázal přesně říct, proč se to děje u jednoho člověka z milionu, zatímco ostatní jsou v naprostém pořádku. Mezinárodní tým vědců nyní našel "klíč", který tuto biologickou hádanku konečně odemkl.

Souhra náhod jako z napínavého thrilleru

Ukazuje se, že nejde o chybu vakcíny jako takové, ale o neuvěřitelně vzácnou shodu okolností v lidském těle. Možná vás to překvapí, ale v cestě za pravdou vědcům pomohly vzorky krve, které byly uložené v mrazácích německé krevní služby dlouho předtím, než se o nějakém covidu vůbec začalo mluvit.

Problém, odborně nazvaný VITT, má na svědomí imunitní systém, který si v určitém momentu "popletl" cíle. Tady je to, co se v těle těchto pacientů stalo:

  • Stará vzpomínka: Imunitní systém si pamatoval běžné nachlazení (adenovirus) z dětství.
  • Osudová chyba: Při reakci na vakcínu došlo k drobné genetické mutaci v jedné jediné buňce produkující protilátky.
  • Vznik "lepivé" pasti: Tato pozměněná protilátka se náhle začala extrémně silně vázat na krevní destičky, čímž vytvořila shluky vedoucí ke sraženinám.

Proč se to stalo jen někomu?

V praxi v Česku i ve světě jsme viděli, že jde o naprosté unikáty. Vědci zjistili, že aby k tomuto stavu došlo, musíte mít specifickou genetickou výbavu, kterou zdědíte po rodičích. VITT je v podstatě "dokonalá bouře" – musíte mít tento gen a zároveň se u vás musí objevit ona specifická mutace ve chvíli, kdy tělo bojuje s adenovirem.

Proč adenovirus v některých tělech spustí sraženiny: vědci našli chybějící článek - image 1

Je to jako vyhrát v loterii naruby. Šance, že se obě tyto věci stanou najednou, je statisticky minimální. Ale právě díky tomu, že už víme, k čemu přesně dochází, můžeme v budoucnu vyvíjet příští generace vakcín tak, aby toto riziko bylo nulové.

Co to znamená pro nás a budoucnost?

Možná si říkáte: „Vždyť pandemie skončila, k čemu mi to je?“ Nuance je v tom, že tato technologie očkování je levná a snadno se vyrábí, což bude při příští vlně jakékoli infekce klíčové. Navíc se podobné procesy dějí i u jiných onemocnění, jako jsou opakované potraty nebo mrtvice u novorozenců.

Zde je malý vědecký "lifehack" pro klid na duši: Podobné sraženiny mohou někdy vyvolat i běžné viry, které potkáváme v MHD nebo v kanceláři. To, že věda pochopila tento mechanismus, je obrovský skok pro léčbu jakýchkoli problémů s krví.

Změnil tento objev váš pohled na to, jak funguje naše imunita, nebo věříte, že příroda je prostě někdy až příliš nevyzpytatelná?